Martina Skala: Cesta praštěné slepice za štěstím

Tahle knížka, jakkoliv vtipně to může znít, byla moje dlouholeté přání! Když vyšla asi před čtyřmi roky, četla jsem o ní v Mateřídoušce a věděla jsem, že ji potřebuju. No, sehnala jsem ji až teď v Levných knihách...

O autorce Martině Skala moc nevím, ale když js byla malá, četla jsem knížky Malostranská psí zima a Malostranské psí jaro - v podobném formátu jako Slepice - které Martina ilustrovala. Tuhle stvořila úplně celou. A vlastně by mě zajímalo, jak došla k tomu, že napíše dětskou knížku odehrávající se v Pyrenejích. Je to báječné ☺️ že píše o Katalánsku a že tam hodila esteladu, což je takový easter egg (ha ha! 🥚)

Příběh je velmi jednoduchý. Slepice Ximena vidí na plakátě francouzského kohouta a rozhodne se za ním vyrazit do Francie, protože je přesvědčena, že s ním bude mít svatbu! (Nevidím se v tom já trochu...?) Bere s sebou kamarády z farmy - králíka, křečka, tři koně, a akvarijní rybičku 🐟 v sáčku. Po cestě se setkává s prapodivnými potvorami jako bludným kamenem, zlým hřibem nebo duchem hor, který rád fotí selfíčka. Jedná se o komiks, vtipný příběh, který jsem měla přečtený během půl hodiny... Ale rozhodně si ho moc ráda přečtu znovu. Umím si představit, že by někdo mohl namítnout, že se jedná o tuze netradiční pohádku, že to je celé naprosto střelené a že historky o tom, jak si zvířátka hrála karty o koňovy puntíky na zadku, jsou nesmyslné, ale mně se na tom líbila právě ta dětská hravost a zároveň prostě vtip, svěžest a to krásné prostředí Pyrenejí. ☺️🏞️

A zkrátka Cesta praštěné slepice za štěstím - tak bych měla pojmenovat svůj deník!

Knížku musím minimálně vypůjčit, ideálně sehnat mým dvěma kamarádkám, které mají malé děti 🥰